Ski resorty v Gruzii, pár foteček...
Gudauri by mělo být v Gruzii to nejlepší, nové lanovky, fungl nová technika na úpravu svahu, široké sjezdovky všech možných profilů vždy upravené, všude dokola frírajdy, výhled na Kavkaz včetně 5ti tisícovky Kazbek. Za málo peněz hodně moc muziky. Masivní výstavba apartmánů přímo u spodní stanice lanovky probíhá dál. K dispozici levná a výborná domací pálenka cha-cha.
Z Kutaisi jsme si pujčili Priuse na noční přejezd, cesta bez problémů, řízení a hlavně předjíždění místních je divočina, ideální je jezdit jejich stylem a nebát se. Poslední den výlet do Tbilisi.
Několik fotek z letošního ledna zde: https://jawajawa.rajce.idnes.cz/...eden_2019/
Z netradičních a pořád "blízkých" destinací je možný zkusit Bulharsko (Bansko), Azerbajdžán (Shahdag je lepší jak Tufandag), Rumunsko, Ukrajina ale taky Libanon či Irán.
Cha-Cha leda po travce. V Gruzii se pije čača.
V textu určeném Čechům zbytečně nepoužívejte anglickou transkripci neanglických jmen. Je to hloupé, przní to jazyk a vede v matení diskuze. Asi taky nepíšete Poroshenko, že.
Prosím nezačínajme s transkripciou/transliteráciou. Na vedľajšom fóre ma skoro traumatizovali:))
Patří to k základům vzdělání a fakt nevidím důvod proč prznit jazyk jen kvůli tomu, že někdo zná jen gůgl.
teraz znovu odbočím od témy a asi to budem určite ľutovať - no napísal by niekto do svojho cestopisu Šen-čen, Čeng-čou, Cchaltubo alebo Chotěbuz? :))
tonic napsal(a):teraz znovu odbočím od témy a asi to budem určite ľutovať - no napísal by niekto do svojho cestopisu Šen-čen, Čeng-čou, Cchaltubo alebo Chotěbuz? :))
Nebo nedejbože Město Karla Marxe :-).
Čínské názvy si netroufám posoudit, ale Cchaltubo nebo Chotěbuz (u Těšína nebo Cottbus) naprosto samozřejmě a tak to vyšlo a vychází v tištěné formě a samozřejmě takto správnou transkripci používám.
Oto to má i praktický dopad - např. Xonobodu nikdo na místě nebude rozumět, zatímco Chanabádu samozřejmě ano.
Namátkou sahám do knihovny za mnou a vytahuji odborný text o Ázerbájdžánu. Samozřejmě se všude píšou názvy jako Baladžary, Alabašly, Kyzyldža atd. Autor totiž musí zachovat srozumitelnost a to s výrazy jako Cha-cha opravdu nejde.
Používat u ruštiny nebo v místních názvech v zemích bývalého SSSR anglickou transkripci vypadá divně pro lidi nad cca 45 let a třeba Kamchatka nebo Pyotr Ilyich Tchaikovsky by v českém textu nikdo nenapsal (to opravdu patří k základům vzdělání), ale výše napsané "nepoužívejte anglickou transkripci neanglických jmen" je špatná rada.
Co arabština a např. Abú Zabí místo Abu Dhabi? U známých měst je možná vhodnější psát český přepis jako Maskat místo Muscat, ale když budu někomu doporučovat Ash Shuwaymiyah, mám se to snažit přepisovat do češtiny? Stejně to bude googlovat v angličtině. Wikipedie píše: "Za částečný mezinárodní standard pro transkripci arabštiny (zejména u zeměpisných názvů) lze považovat anglický a francouzský přepis, protože mu (často vzhledem ke své koloniální historii) dávají přednost arabsky mluvící země."
Podobně je to čínštinou. Nejznámější názvy je lepší psát česky, třeba Sečuán místo Sichuan, Šanghaj místo Shanghai, ale když někomu doporučím Jiayuguan, napíšu to anglicky a ne česky Ťia-jü-kuan, jak se to píše v wikipedii.
A teď k nápoji čača a gruzínštině. V češtině se opravdu píše čača a třeba města Mccheta či Achalciche je lepší psát česky než krkolomně anglicky Mtskheta či Akhaltsikhe, ale k základům vzdělání to patří spíše u lidí, co aspoň trochu zažili SSSR (a berou Gruzii jako postsovětskou zemi, kde se uplatní přepis jako v ruštině). Když ale přijede někdo mladý do Gruzie, nevidí moc rozdíl mezi použitím anglické transkripce na místní názvy v cestopisu v porovnání s jinými méně běžnými jazyky. Podobně jako u výše zmíněných příkladů jde asi i o obecnou známost názvu. Je trochu sporné, jestli název místního alkoholu patří k základům vzdělání. Pro člověka, který navštívil Gruzii, ale asi už ano. Jediná možnost, jak psát cizí názvy správněji, je ověřit si každý googlováním v českých textech, ale na to nemá většina lidí čas.
baca12 napsal(a):Ako to je s bratislavou? Je to pressburg alebo pozsony ?
Jenom dement by ve slovenštině používal Pressburg nebo Poszony. Tak hluboko jste ještě neklesl, ne?
Libor_S napsal(a):Používat u ruštiny nebo v místních názvech v zemích bývalého SSSR anglickou transkripci vypadá divně pro lidi nad cca 45 let a třeba Kamchatka nebo Pyotr Ilyich Tchaikovsky by v českém textu nikdo nenapsal (to opravdu patří k základům vzdělání), ale výše napsané "nepoužívejte anglickou transkripci neanglických jmen" je špatná rada.
Co arabština a např. Abú Zabí místo Abu Dhabi? U známých měst je možná vhodnější psát český přepis jako Maskat místo Muscat, ale když budu někomu doporučovat Ash Shuwaymiyah, mám se to snažit přepisovat do češtiny? Stejně to bude googlovat v angličtině. Wikipedie píše: "Za částečný mezinárodní standard pro transkripci arabštiny (zejména u zeměpisných názvů) lze považovat anglický a francouzský přepis, protože mu (často vzhledem ke své koloniální historii) dávají přednost arabsky mluvící země."
Podobně je to čínštinou. Nejznámější názvy je lepší psát česky, třeba Sečuán místo Sichuan, Šanghaj místo Shanghai, ale když někomu doporučím Jiayuguan, napíšu to anglicky a ne česky Ťia-jü-kuan, jak se to píše v wikipedii.
A teď k nápoji čača a gruzínštině. V češtině se opravdu píše čača a třeba města Mccheta či Achalciche je lepší psát česky než krkolomně anglicky Mtskheta či Akhaltsikhe, ale k základům vzdělání to patří spíše u lidí, co aspoň trochu zažili SSSR (a berou Gruzii jako postsovětskou zemi, kde se uplatní přepis jako v ruštině). Když ale přijede někdo mladý do Gruzie, nevidí moc rozdíl mezi použitím anglické transkripce na místní názvy v cestopisu v porovnání s jinými méně běžnými jazyky. Podobně jako u výše zmíněných příkladů jde asi i o obecnou známost názvu. Je trochu sporné, jestli název místního alkoholu patří k základům vzdělání. Pro člověka, který navštívil Gruzii, ale asi už ano. Jediná možnost, jak psát cizí názvy správněji, je ověřit si každý googlováním v českých textech, ale na to nemá většina lidí čas.
Nemáte pravdu a hned v několika věcech.
Už je věkové vymezení nad 45 je špatně (stačí se podívat do minulosti, kdy končila povinná výuka RJ), a já 45 nedosahuji ani omylem. Naopak jsem pár cest absolvoval s kolegou lehce nad 20, který se rusky sám učil a transkripci používá správnou. Ono to jde, akorát se samozřejmě musí chtít (a jé, učení bolí...)
ad Arabština: Na to je (byla) tu Božena (která se domluví 8 jazyky a jak jsem si ověřil, tak je fakt využívá - a jde to, ne že ne), ale správně je samozřejmě Maskat, Muscat mohou psát dementi, co chyběli v zeměpise (zhruba šestá nebo sedmá třída ZŠ). Z Ománu je spíš prasárna wádí místo vádí.
Gruzie samozřejmě JE postsovětská země, rvát tam angličtinu nemá smysl.
Není pravda, že jediná možnost je googlování českých textů. Spustu věcí ani nevygůglíte (naštěstí) a musíte si je prostě načíst, dohledat jinde, nastudovat. Úplně stačí, když se přesuneme do frankofonního světa.
Mccheta a Achalciche jsou běžné, známé názvy a neexistuje argument proč by se neměly používat. Naopak silný argument je v tom, že vám prostě místní nebudou rozumět (Džalalabád apod.).
Podle meho kdyz nekam jedu a neznam to tam a nebudu pouzivat navigaci ale klasickou mapu tak me zajima ten napis v mape a i do navigace musim zadat nejak to dane misto , pravdepodobne casto nebudu mit az mistni mapu ale koupim si ji drive , azbuku jsem pomalu uz pozapominal .a rusky se uz domluvim asi spatne i kdyz jsem ji zazil jeste jako povinnou , asi se to da brat pripad od pripadu, .ale treba Vratislav rozhodne nepouzivam ani Styrsky Hradec pro me to bude vzdycky Wroclaw a Graz ,,to jsou takove typicky prekroucne a pocestene vyrazy u tech mest u te Gruzie fakt nevim, co by bylo lepsi v recke mape psane recky se me taky docela spatne hleda Google maps mi najde jak Mtskhetu tak Mcchetu
@Ahmad Masud spis souhlasim z Liborem .snad jedine bych napsal ze lidi starsiho veku jezdi mene na vychod jak na zapad . me napriklad bylo 45 uz hodne davno a od revoluce jsem v postkomunistickych zemich mimo Polska a Slovenska a samozrejme CR jeste nebyl a to uz je 30 let
A jinak https://en.wikipedia.org/wiki/Muscat to jsou taky dementi ? V Muscatu jsem byl ale v Maskatu ne -) je to stejne jako jsem vyse popsal Styrsky Hradec nebo Vratislav
Ale myslim ,ze to uz odbocilo hodne od lyzarskeho tematu. verim ze v Gruzii mohou byt zajimave lyzarke strediska a treba se jednou prestanu branit tem cestam na vychod a oprasim tu zapomenutou azbuku a rustinu
Zatim ovsem pokud uz bych se rozhodl oprasit lyze ( jsem byvaly trener lyzovani a lyzarsky instruktor ) tak pojedu do Francie , Italie , Rakouska ,pripadne pri bohatsi penezence a primhourenim oci nad jistou snobarnou do Svycarska ,porad bych se totiz obaval v tech postkomunistickych zemich te klasiky s Chopoku ,,pre silny vietor nepremavame ,,ale borovicka tekla proudem a smrky se hore ani nehly -)
Proste ten stary zakaznicky pristup. kdyz clovek vstpujici do obchodu 5-10 minut pred zaviraci dobou byl povazovany za drzouna ,kdyz uz prodavacka ,stala s klicema a smetakem v ruce ..a to se v hodne pripadech nezmenilo .. kasirovat za euro klidne ..ale odvest za to sluzbu ve forme nas zakaznik nas pan v postkomunistich zemich je podle meho porad dost vyjimka ,ale mozna se mylim kdyz jsem tam tech 30 let nebyl krom tech uvedenych ,,,
Kolikrát se mi stalo, že jsem nějaké místo v Google Maps nenašel, protože přepis byl trochu jiný. Nejdůležitější pro přepis je se pochopit, domluvit, najít cestu, nebo koupit to, co chci. Někdy to je zažitý český přepis, někdy anglický, atd. Jestli to lingvista považuje za prasárnu, to je až druhořadé..
Sorry Ahmede, ale nějak mě snad poprvé po desítkách let napadla v souvislosti s u vás často používaným slovem dement hláška z dětství "Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje." Nechci se snížit k tomu takto někoho nazývat, ale vaše působení v posledních dnech na CL je hloupé a hulvátské. Minimálně sociální inteligence, která je často důležitější než IQ, vám dost chybí: https://www.celostnimedicina.cz/...igence.htm
V odpovědi na mou reakci jste navíc napsal, že nemám pravdu hned v několika věcech, ale nepopsal jediný případ, kdy jsem neměl pravdu. Snad kromě reakce na mou poslední větu o googlování v českých textech, na které nemá většina lidí čas. Jenže reagovat na to "musíte si je prostě načíst, dohledat jinde, nastudovat" je nesmyslné, když píšu, že většinou není čas ani na rychlé googlování. Kdo vám dává oprávnění tady rozkazovat, co vše musí diskutéři nebo autoři cestopisů dělat?
Povinná výuka ruštiny v Československu skončila v roce 1990: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ru%C5%A1tina S ruštinou se začínalo v 5. třídě, tak jsem počítal s několika lety té povinné výuky na zažití a už je to téměř 30 let, takže cca 45 let věku sedí, i když u mnoha lidí to může být méně. Kdo cestuje po těchto zemích, naučí se časem transkripci správně, i když je mladý. K základům vzdělání čača ale dnes nepatří. U transkripcí zmíněných ve vaší reakci se shodujeme a já jen vysvětluju, že mladý bez větších cestovatelských zkušeností z této oblasti to může vidět jinak.
Psal jste o psaní v českých textech, tak proč do toho pletete rozhovor s místními? Každý ví, že musí vyslovovat podobně jako místní. I když napíše do cestopisu Jalalabad, vysloví to správně jak v rozhovoru s místními, tak třeba doma při prohlížení fotek se známými.
T napsal(a):Přesně tak, ale nečekám, že by toto Ahmed pochopil.Kolikrát se mi stalo, že jsem nějaké místo v Google Maps nenašel, protože přepis byl trochu jiný. Nejdůležitější pro přepis je se pochopit, domluvit, najít cestu, nebo koupit to, co chci. Někdy to je zažitý český přepis, někdy anglický, atd. Jestli to lingvista považuje za prasárnu, to je až druhořadé..
Otevírám český atlas světa, ze kterého se učili děti (!) základních škol a čtu:
Čiatura, Mingečaur, Chorog, Bijelo Polje, Maskat, Mogadišo, Bilma, ale i dokonce Mirbát nebo Masíra. To se učí děti, dospělí by to měli znát a o to více, když tam jedou a o těch krajích píšou.
T: Ano. Proto píšu, že nejzásadnější důvod pro dodržování správné transkripce neanglických jmen je udržet srozumitelnost (a to fakt nebude cha-cha to se napijem...).
mikir: Já bych se zachoval stejně jako Vy, ale z jiného důvodu. V některých zemích - a to včetně Gruzie - bych si totiž nenechal ani rovnat zlomeninu nebo čistit ránu. A u lyží holt musím s nějakou nenulovou pravděpodobností zranění počítat. Samozřejmě za své zdraví odpovídá každý sám, ale dostatečnou prevencí je návštěva pár postsovětských zdravotnických zařízení.
Ahmad Masúd napsal(a):Otevírám český atlas světa, ze kterého se učili děti (!) základních škol a čtu:
helvetico, atlas v klidu zavři a otevři si pravopis. Když už tu máš proslovy o češtině a dementech a pak napíšeš tohle.
Libor_S napsal(a):Sorry Ahmede, ale nějak mě snad poprvé po desítkách let napadla v souvislosti s u vás často používaným slovem dement hláška z dětství "Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje." Nechci se snížit k tomu takto někoho nazývat, ale vaše působení v posledních dnech na CL je hloupé a hulvátské. Minimálně sociální inteligence, která je často důležitější než IQ, vám dost chybí: https://www.celostnimedicina.cz/...igence.htm
V odpovědi na mou reakci jste navíc napsal, že nemám pravdu hned v několika věcech, ale nepopsal jediný případ, kdy jsem neměl pravdu. Snad kromě reakce na mou poslední větu o googlování v českých textech, na které nemá většina lidí čas. Jenže reagovat na to "musíte si je prostě načíst, dohledat jinde, nastudovat" je nesmyslné, když píšu, že většinou není čas ani na rychlé googlování. Kdo vám dává oprávnění tady rozkazovat, co vše musí diskutéři nebo autoři cestopisů dělat?
Povinná výuka ruštiny v Československu skončila v roce 1990: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ru%C5%A1tina S ruštinou se začínalo v 5. třídě, tak jsem počítal s několika lety té povinné výuky na zažití a už je to téměř 30 let, takže cca 45 let věku sedí, i když u mnoha lidí to může být méně. Kdo cestuje po těchto zemích, naučí se časem transkripci správně, i když je mladý. K základům vzdělání čača ale dnes nepatří. U transkripcí zmíněných ve vaší reakci se shodujeme a já jen vysvětluju, že mladý bez větších cestovatelských zkušeností z této oblasti to může vidět jinak.
Psal jste o psaní v českých textech, tak proč do toho pletete rozhovor s místními? Každý ví, že musí vyslovovat podobně jako místní. I když napíše do cestopisu Jalalabad, vysloví to správně jak v rozhovoru s místními, tak třeba doma při prohlížení fotek se známými.
Pane Libore, pokud nemáte čas ani na gůglení, je to čistě váš problém. Každý ho máme omezeně a záleží na každém jak ho čemu věnuje. Jestli někdo nečte, nestuduje nebo třeba dokonce gůglí co je to Riga, tak to je čistě jeho vizitka.
Ke Džalalabádu jen tolik, že se obávám, že s pravděpodobností limitující k jedné, člověk, který je schopen česky napsat Jalalabad, to tak bude i vyslovovat. Proto je podstatná správná transkripce, protože jinak si to prostě nezažijete.
Neměl jste pravdu v tím věkovým limitem (důkaz sporem proveden), ani s používám anglické transkripce neanglických jmen.
Ahmad Masúd napsal(a):Pane Libore, pokud nemáte čas ani na gůglení, je to čistě váš problém. Každý ho máme omezeně a záleží na každém jak ho čemu věnuje. Jestli někdo nečte, nestuduje nebo třeba dokonce gůglí co je to Riga, tak to je čistě jeho vizitka.
Ke Džalalabádu jen tolik, že se obávám, že s pravděpodobností limitující k jedné, člověk, který je schopen česky napsat Jalalabad, to tak bude i vyslovovat. Proto je podstatná správná transkripce, protože jinak si to prostě nezažijete.
Neměl jste pravdu v tím věkovým limitem (důkaz sporem proveden), ani s používám anglické transkripce neanglických jmen.
Já mám čas na googlování, ale píšu, že to nemůžeme chtít po každém. Určitá vizitka to je, ale ať si každý používá svůj čas, jak chce.
Můj názor zase je, že drtivá většina lidí bude Džalálábád vyslovovat správně (min. ten začátek slova), pokud se dostane do Afghánistánu. Bez ohledu na to, jak to pak napíše do českého textu. Ještě upozorňuju, že ani vy jste to nenapsal správně, protože jste si to zřejmě nevygoogloval. Chybí vám tam 2x čárka nad a (není to překlep, stejně i v předchozím příspěvku): https://cs.wikipedia.org/wiki/D%...A1b%C3%A1d
Jaký důkaz sporem? Co to plácáte? Vysvětlil jsem to snad jasně, že by to pochopil i dement (abych použil slovo vám blízké). Znovu opakuju, že u vhodných transkripcí zmíněných ve vaší reakci na mou původní se shodujeme. Další mnou uvedené transkripce jste nezpochybňoval.
Jo a ty "děti se učili" je fakt po těch proslovech o češtině tady dobré.